Určitě jste si toho také všimli: to, jak hluboko do mysli se nám ta či ona hra zapíše, ovlivňují i okolnosti, za kterých ji hrajeme. Stejně tak si potom hru podvědomě právě s těmito okolnostmi spojujeme. Alespoň já to tak mám. Tímto způsobem u mě vznikla i kategorie „vánočních her“. Nejde tedy o hry, ve kterých by se to hemžilo stromečky a dárky, mám na mysli hry, které jsem si s tímto obdobím podvědomě spojil.
TES: Daggerfall
Již jsem to v některém z předchozích příspěvků
zmiňoval, ale se sérií TES. Nikdy jsem nebyl schopen do ní pořádně proniknout.
Kromě Areny jsou to zkoušel s každým dílem od Daggerfallu po Skyrim. Ne
snad, že by mě ty hry nebavily nebo bych je považoval za špatné. To bůh chraň.
Ale nikdy jsem nebyl schopen je dohrát, vždycky přišel okamžik, kdy ta absence
silnějšího příběhu způsobila, že jsem rezignoval.
 |
| Cítíte tu zimní atmosféru, zdroj obrázku: Mobygames |
Ze všech TES her jsem to zkoušel nejvíce s Daggerfallem. A tím se dostávám k tomu, proč je pro mě vánoční hrou. Poprvé jsem si jí totiž půjčil od kamaráda v době těsně před vánočními prázdninami. Bylo to někdy v době, kdy jsem byl v prvním nebo druhém ročníku na vejšce.
Fascinovalo mě množství měst a vesnic, možnost pohybovat se
po monstrózně velké ploše, náhodně nalézat nejrůznější kobky a svatyně i vše
ostatní. A to, jak bylo zpracováno sněžení, jak sníh křupal pod nohama… Od té
doby mám Daggerfall pevně spojený s obdobím Vánoc a nejednou jsem se k němu
právě v tuhle dobu snažil vrátit. Jenže ta křivka zábavnosti pro mě vždycky
začne po určité době poměrně strmě klesat. TES prostě asi není hra pro mě. A
nemůže za to TES, můžu si za to sám.
 |
| Zimní krajina byla v Dagerfallu opravdu krásná, zdroj obrázku: Mobygames |
Star Wars: Knights of the Old Republic
Hvězdné války jsem viděl poprvé krátce po revoluci. Táta
objevil, že v kině Eden promítají Novou nadějí a hned jsme změnili víkendové
plány. Byl jsem tím filmem naprosto fascinovaný a přenesl jsem si to i do
pozdějších let a do her (a také jsem to do jisté míry přenesl i na své děti).
Svůj vztah ke Star Wars ale proberu někdy samostatně, to si zaslouží samostatný
článek. Stejně jako legendární KOTOR. Teď ho tedy jen lehce nakousnu. RPG ze
světa Star Wars je něco, co je splněným snem. A pokud je navíc tak skvěle
zpracované, je to opravdu dokonalost sama.
 |
| Kde jinde se ohřát, než na Tatooinu? Zdroj obrázku: Mobygames |
Právě proto, že mám tak rád Star Wars, jsem onoho krásného roku
2003 hned sedmadvacátého prosince sebral peníze a vyrazil do nejbližšího JRC. Na
několik následujících dní jsem se potom přesunul do předaleké galaxie. A
strávil jsem v ní dokonce silvestrovský večer. Mám to totiž tak, že 364
dní v roce chodím rád do hospody, ten poslední to mám ale jinak a
Silvestra moc nemusím. Většinou jsem sice podlehnul a někam vyrazil, toho roku
jsem ale jednou jedinkrát vydržel a Silvestr „zazdil“.
Rozhodně se to ale vyplatilo. KOTOR dokázal skvěle
vystihnout tu Star Wars atmosféru a dodal perfektní příběh s „kulervoucím“
twistem na konci i výborně napsané postavy. Nejen souboj s Rancorem si
pamatuji dodnes. A kdy jsem tu hru dohrál? Na Silvestra před půlnocí po čtyřech
dnech „tuhé pařby“.
Další vánoční vzpomínky
Her, které mám spojeny s Vánocemi, bylo a je více.
Mnohé z nich jsem však už zmiňoval, byly to především ty, které jsem k Vánocům
dostal a logicky je hned potom rozehrál:
A proč to vlastně píšu? Tak nějak jsem si teď pod dojmem aktuálních
vánočních svátků vzpomněl na ty krásné chvíle strávené u těchto her. Žádnou z nich
ale znovu rozehrávat nebudu. Ty letošní se zatím nesou ve znamení novodobých
pecek Indiana Jones and the Great Circle a Kingdom Come 2. Stane se z Indyho
moje další vánoční hra? Vůbec bych to nevylučoval. Má k tomu nakročeno.
Komentáře
Okomentovat